Blog o zdravom spaní materasso vyspise.cz

Cílem světového dne spánku je oslavit přínosy kvalitního a zdravého odpočinku, upozornit veřejnost na břemeno problémů souvisejících se spánkem a na jejich zdravotní, vzdělávací a společenské aspekty a podpořit tak prevenci a léčbu poruch spánku.

Tímto dnem Světová spánková společnost zvyšuje povědomí o poruchách spánku, lepší pochopení a prevenci těchto poruch a usiluje o snížení dopadu problémů se spánkem na společnost. Problémy se spánkem ohrožují zdraví nebo kvalitu života až 45% světové populace.

V článku se dozvíte:

• Fakta k oslavě světového dne spánku
• Světový den spánku 2020
• Světový den spánku 2019
• Co říkají o spánku ti největší spánkoví odborníci a jejich studie?
• Světová epidemie spánkových poruch
• Poruchy spánku
• 25 faktů o spánku, které musíte znát
• Jak světový den spánku oslavíme v roce 2020?
• Jak jsme světový den spánku oslavili v Materasso v roce 2019?

Fakta k oslavě světového dne spánku

Reakce v sociálních médiích

Světový den spánku 17. března 2017 se na Twitteru objevil v sekci trendujících témat. Slavný indický herec Amitabh Bachchan, kterého na Twitteru sleduje 25,5 milionů lidí, ve svém příspěvku napsal pod svým uživatelským jménem @SrBachchan, že „zítra 17. března je Světový den spánku… ať už to znamená cokoli!!“ Příspěvky ke Světovému dni spánku následně přidávaly tisíce lidí z celého světa. Velkého prostoru se tomuto dni dostalo také v jiných sociálních médiích.

Cena za nespavost

Odhaduje se, že nedostatek spánku stojí USA více než 400 miliard dolarů ročně, Japonsko 138 miliard dolarů, Německo 60 miliard dolarů, Spojené království 50 miliard dolarů a Kanadu 21 miliard dolarů.

Nespavostí často platíme za špatnou spánkovou hygienu a život ve stresu. Samotná nespavost pak stojí miliardy a miliardy dolarů ročně.

Každoroční oslava

Světový den spánku je pořádán každý rok v pátek před březnovou rovnodenností. První Světový den spánku připadal na 14. března 2008. Po celém světě i online se konají různé akce, např. diskuze, prezentace vzdělávacích materiálů a výstavy.

Světový den spánku 2020

Světový den spánku bude letos 13. března 2020. Koná se pod sloganem: „Lepší spánek, lepší život, lepší planeta“ ('Better Sleep, Better Life, Better Planet').

Slogan zdůrazňuje důležité místo spánku jako pilíř zdraví, což umožňuje lepší rozhodování a kognitivní porozumění i ve velkých otázkách, jako je například naše planeta. Toto zaměření je záměrně široké, obklopuje poselství, že kvalita života může být zlepšena zdravým spánkem. Naopak, když selže spánek, zdraví klesá a snižuje kvalitu života.

Světový den spánku 2019

Světovým den spánku byl v roce 2019 15. březen. Konal se pod sloganem „Zdravý spánek, zdravé stárnutí“.

Co říkají o spánku ti největší spánkoví odborníci a jejich studie?

To nejdůležitější pro psychické i fyzické zdraví

Dr. Erik St. Louis, jeden z ředitelů Centra Mayo pro spánkovou medicínu v Rochesteru, Minnesota, vysvětluje, že „pro většinu dospělých je spát 7 až 8 hodin v noci ta nejdůležitější věc, kterou mohou udělat pro své budoucí fyzické a duševní zdraví.

Děti potřebují dokonce ještě delší spánek pro zajištění optimální schopnosti učit se a hrát si. Poslední výzkumy potvrdily důležitost dostatku spánku pro zdravý mozek, protože během spánku mozek vyplavuje toxiny, které naakumuloval během bdění; tyto toxiny mohou stárnoucí mozek poškodit.

Spánek také pomáhá udržovat jednotlivá centra mozku a jeho spoje zdravé a v té nejlepší kondici, zejména při učení a zapamatování si nových věcí, k nimž došlo dříve během dne.“

Stárněte pomaleji díky zdravému spánku

Timothy I. Morgenthaler, MD je profesorem medicíny a jedním z ředitelů Centra Mayo pro spánkovou medicínu. Dr. Morgenthaler pracuje jako odborník na spánkové lékařství více než 22 let. Na dotaz k souvislosti mezi zdravým spánkem a zdravým stárnutím Dr. Morgenthaler odpovídá, že „kvalitní a dostatečný spánek je jedním z klíčových faktorů zdravého stárnutí a větší pravděpodobnosti fyzického, kognitivního a duševního zdraví.

Přiměřený spánek v rané dospělosti a ve středním věku snižuje riziko obezity a vysokého tlaku, chrání proti úbytku kognitivních funkcí souvisejících s věkem a také proti Alzheimerově chorobě, a do souvislosti se dává se sníženým výskytem deprese.

Některé studie spojují pravidelný spánek s potlačenými znaky stárnutí pokožky a lepším tonem tkáně. Vypadáte lépe, cítíte se lépe a prožíváte lepší život. O tom, že by měl být kvalitní spánek vysokou prioritou v našem každodenním životě, bychom mohli mluvit dlouho.“

Trvalá hodnota

Již třetí rok Světový den spánku podporuje Arianna Huffington, zakladatelka a CEO platformy Thrive Global.

Huffington řekla: „Spánek hraje ústřední roli ve všech aspektech našeho duševního a fyzického zdraví. Tato zásada platí v každém věku, již od narození. Trvalá důležitost spánku pro zdravý, šťastný a dlouhý život nikdy nepolevuje.“

Spánek a předčasné stárnutí

Z nově objevujících se důkazů vyplývá souvislost mezi předčasným stárnutím buněk a špatným spánkem. Jistými studiemi bylo potvrzeno, že telomery jsou koncové části vláken DNA a chrání chromozomy; krátké úseky telomer se dávají do souvislosti s předčasným stárnutím buněk a vyplývá z nich zvýšené riziko vzniku rakoviny.

To, jak rychle budete stárnout, ovlivňuje do značné míry váš životní styl. Především zdravý životní styl a dostatek spánku vás budou chránit před předčasným stárnutím. Ne krémy proti stárnutí.

Je zajímavé, že lidé trpící obstrukční spánkovou apnoe mají kratší telomery (Huang et al. 2018), což může znamenat, že spánková apnoe představuje další faktor způsobující předčasné stárnutí buněk.

Světová epidemie spánkových poruch

Problémy se spánkem dosahují rozměrů světové epidemie, ohrožující zdraví a kvalitu života až 45 % světové populace.  Pouze lepší porozumění poruchám spánku a další výzkum této problematiky pomůže snížit dopad poruch spánku na společnost.  

Kvalitní spánek závisí na těchto třech podmínkách:

• Délka: Spánek by měl trvat dostatečně dlouho tak, aby se následujícího dne člověk cítil odpočatý a plný energie.
• Nepřetržitost: Úseky spánku by měly být souvislé, bez přerušení.    
• Hloubka: Spánek by měl být dostatečně hluboký, aby byl posilující.

Důsledky poruch spánku

Poruchy spánku mají na svědomí zásadní dopady na jednotlivce i společnost a v rámci veřejného zdravotnictví jsou velkým problémem.  

Obstrukční spánková apnoe významným způsobem zasahuje do zdraví a celkové duševní pohody. Narušení přísunu kyslíku, k němuž dochází při zastavení dýchání v důsledku této nemoci, představuje nápor na srdce a může vést k velkému počtu vážných zdravotních problémů.  

Přerušený spánek může mít přímo i nepřímo špatný vliv na rodinný život i vztahy, protože ovlivňuje náladu takto postižených lidí a jejich schopnost vykonávat každodenní činnosti a fungovat ve společnosti.

Rozsah epidemie

• 35 % lidí má pocit, že nespí dostatečně dlouho, což má špatný vliv na jejich fyzické a duševní zdraví.
• Obstrukční spánková apnoe (OSA) postihuje přibližně 4 % dospělé populace. Pokud není řádně léčena, může mít výrazný vliv na zdraví a duševní pohodu nemocných.  
• Syndrom neklidných nohou jako častá porucha postihuje 3-10% populace; počet postižených lidí a stupeň vážnosti poruchy se v různých zemích liší.

Známé důsledky epidemie: několik statistických údajů

• Jedna americká studie odhaduje, že se roční náklady na nespavost pohybují ve výši 92,5 miliard až 107,5 miliard dolarů.
• 71 000 lidí utrpí každý rok zranění v důsledku nehody související se spánkem.
• 1 550 lidí zemře v důsledku nehody související se spánkem.
• 46 % osob s častými poruchami spánku uvádí, že nepřišlo do zaměstnání, zmeškalo akci nebo se v práci dopustilo chyb, v porovnání s 15 % zdravých spáčů.

Důležitost cirkadiánního rytmu pro zdravý spánek

Cirkadiánní rytmus je cyklus lidského těla. Cirkadiánní rytmy jsou generovány přirozenými faktory uvnitř těla, ovlivňují je však i faktory okolního prostředí, jako např. sluneční svit.  

Bylo prokázáno, že zachování pravidelného cirkadiánního rytmu snižuje riziko poruch spánku, duševních chorob a chronických zdravotních potíží, např. obezity a diabetu. Hluboký spánek tvoří vedle vyvážené strany a pravidelného pohybu jeden ze tří pilířů dobrého zdraví.

Lidé, kteří spí celou noc bez přerušení, vykazují nižší výskyt vysokého krevního tlaku, diabetu, obezity a jiných chronických chorob.

Poruchy spánku

Nespavost

Nespavost postihuje 30-45 % dospělé populace. Primární nespavost pak (nespavost bez základního onemocnění) postihuje 1-10 % běžné populace a až 25 % starších lidí.

Jednou z příčin dopravních nehod je právě nedostatek spánku nebo nekvalitní spánek. Lidé trpící nespavostí mají sedmkrát vyšší pravděpodobnost stát se účastníky dopravní nehody s následkem smrti nebo vážného zranění v porovnání s lidmi, kteří spí dobře.

Studie prokázaly, že lidé trpící nespavostí postihuje více symptomů úzkosti a deprese než lidi, kteří nespavostí netrpí. Nespavost má záporný dopad na všechny oblasti takto postiženého člověka. Nespavost může mít vliv na pracovní výkon, může se změnit povaha člověka a zhoršit kvalita jeho práce. Následky neléčení této poruchy mohou zahrnovat horší pracovní  perspektivy i ztrátu zaměstnání.

Poruchy dýchání ve spánku

Obstrukční spánková apnoe je velmi častým avšak opomíjeným jevem. Wisconsinská skupinová studie „Wisconsin Sleep Cohort Study“ odhadla výskyt této choroby u 17% mužů a 9% žen ve státě Wisconsin, USA. V severní Indii se obstrukční spánková apnoe vyskytuje o 13,7% lidí.

OSA představuje nezávislý rizikový faktor pro vznik vysokého tlaku a jiných kardiovaskulárních chorob. U dětí může být spánková apnoe základní příčinou neuropsychologických poruch. Spánková apnoe u dětí typicky souvisí s adenotonsilární hypertrofií.

Chrápání je jedním z hlavních příznaků spánkové apnoe. Pokud chrápete a cítíte se věčně nevyspalí, nechte se raději vyšetřit ve spánkové laboratoři.

Neléčená spánková apnoe může spustit srdeční choroby, mozkovou mrtvici a vaskulární demenci. V případě podezření na spánkovou apnoe musí být dospělé osoby i děti vyšetřeny ve spánkovém centru, protože spánková apnoe u dospělých i dětí je léčitelná a lze ji korigovat; správná a přesná diagnóza je vždy nutná.

Spánková apnoe se ve spánkové laboratoři diagnostikuje pomocí polysomnografie. Úspěchy obecně zaznamenává léčba neinvazivním přetlakovým dýcháním (trvalé přetlakové dýchání, CPAP).

Používání ústních pomůcek může být u lehkých forem spánkové apnoe přínosné. Chirurgická léčba k odstranění nadměrné tkáně v ústní části hltanu se nabízí u osob, které netolerují neinvazivní prostředky, nebo jimž v dýchání brání anatomická překážka v ústí části hltanu v podobě redundantní tkáně nebo velkých mandlí.

Bylo prokázáno, že úspěšná korekce spánkové apnoe pomocí trvalého přetlakového dýchání snižuje krevní tlak a může zmenšit riziko infarktu myokardu a mrtvice. Úspěšná léčba spánkové apnoe běžně uspokojivě řeší nadměrnou spavost během dne.

Co můžete udělat?

• Uvědomte si, že většinu problémů se spaní lze vyřešit změnou chování týkající se spánku, léčbou nebo kognitivně behaviorální terapií.
• Nezapomeňte, že pacienti, kteří mají problémy se spánkem nebo trpí během dne nadměrnou ospalostí, by se měli obrátit na lékaře a v případě potřeby se objednat na konzultaci ve spánkovém centru.

---

25 faktů o spánku, které musíte znát

Národní spánková nadace (NSF) vytvořila seznam 25 náhodných faktů o spánku. Sdílejte jej s každým, koho znáte. Spánek přece potřebujeme všichni.

1. Člověk je jediný savec, který vědomě odkládá spánek.
2. Čím vyšší nadmořská výška, tím větší pravděpodobnost poruchy spánku. Obecně řečeno problémy se spánkem nabývají na intenzitě v nadmořské výšce od 13.200 stop (4.023 m). Za příčinu těchto problémů se považuje nižší hladina kyslíku a související změny v dýchání. Většina lidí se na novou nadmořskou výšku zvykne za dva až tři týdny.
3. Pravidelné fyzické cvičení zpravidla napomáhá snadnějšímu usínání a přispívá ke zdravějšímu spánku. Ojedinělé cvičení nebo cvičení těsně před spaním však usínání ztěžuje.
4. Vyšší výskyt nespavosti se týká rozvedených, ovdovělých a osamocených lidí.
5. Šest z deseti zdravotníků cítí, že během pravidelných vyšetření nemají dost času probrat s pacienty problémy týkající se nespavosti.
6. Více než osm z deseti respondentů výzkumů se domnívá, že spánkové pomůcky na předpis jsou zneužívány často nebo občas.
7. Kofein je označován za nejpopulárnější drogu na světě. Po celém světě lidé každý den konzumují kofein v kávě, čaji, kakau, čokoládě, některých limonádách a lécích.
8. Většina zdravých dospělých obvykle potřebuje sedm až devět hodin nočního spánku. Někteří z nás jsou však schopni fungovat i po šesti hodinách spánku, aniž by se cítili ospalí nebo unavení. Naproti tomu někteří lidé podávají nejvyšší výkony až po deseti hodinách spánku.
9. Je přirozené, že se každý den cítíme unaveni ve dvou časových okamžicích: v 2:00 hodin a 14:00 hodin. Tento přirozený útlum v bdělosti má primárně na svědomí pokles energie v době po obědě.
10. Spánek je stejně tak důležitý jako výživa a pohyb.
11. Podle mezinárodní klasifikace poruch spánku ohrožuje pracovníky na směny vyšší riziko vzniku různých chronických onemocnění, např. kardiovaskulárních a gastrointestinálních chorob.
12. Novorozenci spí celkem 14 až 17 hodin denně v nepravidelném rozvržení a tráví souvisle jednu až tři hodiny v bdělém stavu.
13. Pokud položíme novorozence do postýlky ospalé a nikoli spící, je pravděpodobnější, že budou v budoucnu schopni usnout bez pomoci rodičů, což jim umožní samostatně usnout, když je čas na spaní a pokud se v noci vzbudí, snadněji znovu usnou.
14. Osmdesát dva procent zdravotníků se domnívá, že by během lékařské prohlídky mělo být téma příznaků nespavosti otevřeno pacientem i zdravotníkem.
15. Tělo si na práci na směny nikdy nezvykne!
16. Potřeba zdřímnout si je individuální. Někteří dospělí a děti si zdřímnout musí. Většina teenagerů však pravděpodobně usíná odpoledne z toho důvodu, že se v noci dost nevyspí.
17. Chrápání je hlavní příčinou narušení spánku u přibližně 90 milionů amerických dospělých a pravidelně u 37 milionů z nich.
18. Vědci stále neví - a pravděpodobně nikdy vědět nebudou - jestli mají zvířata během spánkové fáze REM sny podobně jako lidé.
19. Některé studie přináší slibné výsledky užívání melatoninu pro zkracování doby potřebné pro usnutí a snížení počtu probuzení během noci, nikoli však nezbytně pro celkovou délku spánku. Jiné studie žádné výhody aplikace melatoninu neodhalují.
20. Jednou z primárních příčin nadměrné spavosti u Američanů je dobrovolný nedostatek spánku.
21. Podle výsledků průzkumu NSF „Spánek v Americe 2008“ řídí 36 procent Američanů motorová vozidla ve stavu ospalosti nebo při řízení usnou.
22. Podle výsledků průzkumu NSF „Spánek v Americe 2008“ překvapivě 34 procent respondentů uvedlo, že jim jejich zaměstnavatel dovoluje si během přestávek zdřímnout a 16 procent jim k tomu poskytuje prostory.
23. Lidé, kteří nespí dostatečně dlouho, budou mít pravděpodobněji větší chuť k jídlu, protože jejich hladina leptinu (leptin je hormon regulující chuť k jídlu) se snižuje a zvyšuje se tak chuť k jídlu.  
24. Výskyt nespavosti roste s věkem, ale nejčastěji se poruchy spánku připisují jinému onemocnění.
25. Věděli jste, že sezónní afektivní poruchu ovlivňují měnící se vzorce světla střídání světla a tmy, k nimž dochází s přicházející zimou?

Jak světový den spánku oslavíme v roce 2020?

Světový den spánku, který se koná 13. března 2020 oslavíme měřením spánku v Nábytek M-byt Pardubice (11-12.3.2020). Další termíny měření sledujte na webu Materasso.

Jak jsme světový den spánku oslavili v Materasso v roce 2019?

Světový den spánku jsme slavili dne 14. - 15.3. 2019. V České republice jsme ho oslavili ve městě Ústí nad Orlicí měřením spánku v obchodě Sefír. Měřili jsme vhodnost matrace dekou X-SENSOR. Z tlakových sensorů, kterých je v dece 2 440, dostaneme přesnou "mapu" přenosu tlaku uživatele na matraci.