Jste unavení a vyčerpaní, přesto nemůžete usnout? Nebo naopak během dne neustále usínáte, ale spánek vám nedodává energii? Kdy je nekvalitní spánek jen reakcí na náhlý stres a kdy už se jedná o závažný problém se spaním? Přečtěte si, jaké nejčastější spánkové poruchy vás můžou trápit.
Spánek se řadí mezi 3 nejdůležitější podmínky dobrého zdraví. Z biologického hlediska je zcela nepostradatelný. Během spánku se tělo regeneruje a nabírá síly na všechny vaše aktivity.
Kvalitní spánek posiluje imunitní systém, činnost mozku a zvyšuje schopnost koncentrace. Je také prevencí duševních onemocněních. Naopak nedostatek spánku vám může způsobit zdravotní a psychické potíže, jako jsou například cukrovka, obezita, deprese, oslabený imunitní systém nebo úzkost.
Poruchy spánku můžeme rozdělit na přechodné, akutní a chronické. Přechodné problémy se spánkem trvají obvykle do 1 týdne. Způsobuje je aktuální stres, který nám buď nedovolí usnout, nebo naopak nás tak vyčerpává, že bychom spali pořád.
Akutní problémy se spaním trvají do 1 měsíce, a přestože se stále nemusí jednat o nic vážného, je vhodné je alespoň konzultovat s lékařem. Konzultace je důležitá primárně proto, že pokud se akutní problémy rozvinou do chronických problémů, jste ohroženi dlouhotrvajícími poruchami spánku. Ty vedou k vážným zdravotním následkům.
Dodržujte 10 rad při poruchách spánku, které uvádíme na konci článku. Případně vyzkoušejte léčivé přípravky na spánek a uklidnění.
Spánkové poruchy postihují i malé děti a mladistvé.
O spánku se v posledních letech zjistila dvě znepokojivá fakta. Stále se zkracuje, od minulého století přibližně o hodinu a půl, a přibývají poruchy spánku i nemocní. Výsledkem obojího mohou být kardiovaskulární onemocnění, diabetes a obezita.
Chronické spánkové poruchy mají také děti i dospívající. Chronické poruchy spánku u dětí se dle docentky Ivy Příhodové z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN vyskytují až ve 20–30 % případů. Jak u dětí, tak i u dospělých je nejdůležitější zamyslet se nad tím, proč špatně spíte. Projděte si váš spánkový režim a upravte pravidla spánkové hygieny.
Nespavost neboli insomnie je poruchou spánku s narušeným usínáním nebo průběhem spánku. Obtížně usínáte a probouzíte se v brzkých ranních hodinách s pocitem, že už znovu neusnete? Pak můžete trpět právě nespavostí.
Insomnie způsobuje únavu, malátnost, podráždění, zhoršenou koncentraci a špatnou náladu. Následky nevyspání můžou být od zhoršeného pracovního výkonu po vážné psychické poruchy a poruchy vnímání, proto byste měli insomnii řešit vždy včas.
O insomnii se často mluví jako o civilizačním onemocnění. Mezi hlavní příčiny této poruchy patří dlouhodobý stres, nepravidelný spánkový režim a psychická zátěž. Někdy vašemu tělu mohou chybět i důležité minerální látky (jako například železo) a vitamíny.
Porucha dýchání ve spánku neboli spánková apnoe se projevuje zástavou dechu během spánku. Riziko spánkové apnoe je zvláště u lidí s obezitou, větším obvodem krku a vyšším věkem, vyskytuje se spíše u mužů.
Člověk trpící syndromem spánkové apnoe upadá během noci do tvrdého spánku. Ten je doprovázený nadměrným chrápáním a výpadky dechu – tzv. apnoickými pauzami. Tyto 10sekundové pauzy se objevují i více než 10krát za hodinu.
Zástava dechu ve spánku se řeší speciálním přístrojem – maskou, která nemocnému pomáhá dýchat. Nutné je také upravit životní styl a dodržovat zásady zdravé životosprávy.
Za nadměrnou spavostí neboli hypersomnií nehledejte víkendové lenošení do poledních hodin. Lidé trpící hypersomnií naspí denně více než 12 hodin a často usínají i uprostřed aktivit.
Hypersomnie se vyskytuje u osob se špatnými spánkovými návyky, bývá také vedlejším účinkem některých léků a v nejhorším případě poukazuje na závažné choroby jako jsou cukrovka, encefalitida či deprese.
Pod parasomnií si lze představit nejen jednu nemoc, ale celý soubor poruch, které člověka můžou trápit. Svým původem zcela nesouvisí se spánkem, ale přímo ovlivňují probouzení, průběh spánku nebo usínání. Za zmínku stojí poruchy jako náměsíčnost a bruxismus.
Za somnabulismus neboli náměsíčnost se označuje stav, při kterém se zdánlivě probudíte a vykonáváte aktivitu typickou pro bdělost. Například chodíte, ale v některých případech také vaříte, posíláte e-maily, řídíte vozidlo. Všechny tyto činnosti jsou pro vás v takovém případě velmi riskantní, protože mozek je stále ve fázi spánku.
Bruxismus neboli skřípání zubů se vyskytuje až u 31 % populace. Obvykle jsou s ním spojená další onemocnění, jako jsou zvýšená citlivost zubů nebo bolesti čelistních svalů. Příčiny jsou většinou psychické, u dětí však mohou poukazovat na alergii, křivé zuby či podráždění úst.
Myslíte si, že máte poruchu spánku? Objednejte se do spánkové laboratoře.
Poruchy spánku se diagnostikují ve spánkových laboratořích. Tato specializovaná spánková centra najdete po celé České republice. A jak vypadá takové vyšetření?
Jednoduše – spíte. Po celém těle máte rozmístěná čidla, která analyzují vaše vnitřní procesy. Vyšetření může probíhat v laboratoři nebo i u vás doma. Také vás bude čekat schůzka s lékařem, který zjišťuje zejména vaše návyky a zlozvyky. Klíčová je samozřejmě upřímnost.
Spánkové poruchy se dají velmi dobře regulovat, někdy i zcela vyléčit, pomocí přísné spánkové hygieny. Máme pro vás alespoň 10 základních rad, které byste měli vždy dodržovat.
Nemůžete usnout během letních veder? Přečtěte si tipy, jak usínat v těchto dnech.