Každý svého štěstí strůjcem. Ačkoliv za tímto lidovým rčením stojí spíše rada, abyste se správně rozhodovali, je dokázáno, že své pocity radosti, dobré nálady a štěstí můžete skutečně ovlivnit. Stojí za nimi uvolňování tzv. hormonů štěstí do mozku. Proč jsou tyto hormony důležité? A jak ovlivňují kvalitu spánku?
Zdá se vám dobrá nálada nevyzpytatelná? Ve skutečnosti jsou pocity štěstí a radosti ovlivnitelnou biochemickou reakcí mozku na určité podněty. Pozitivní emoce můžete vcelku jednoduše stimulovat pomocí cvičení a úkonů, které vyvolávají vyšší sekreci jednotlivých hormonů. Jaké mají funkce a jak působí na váš organismus?
Tento hormon štěstí se považuje za tzv. přirozený vnitřní opiát, který tlumí bolest těla a jeho uvolňování z hypofýzy do mozku způsobuje zlepšování nálady. Vyplavuje se především při cvičení, ať už si půjdete jen zaběhat, zajezdit na kole nebo se pustíte do adrenalinového sportu.
Hormon neřesti, jak se dopaminu přezdívá, se vyplavuje při odměnění v jakékoliv formě, například získání dobré známky ve škole nebo pochvaly v práci. Zajímavé je, že mozku stačí, abyste odměnu pouze očekávali, a začne hormon vyplavovat. Pokud očekávání nebude naplněno, produkce dopaminových buněk se jednoduše zastaví.
Velmi důležitým hormonem štěstí je serotonin, který je zodpovědný za řadu významných reakcí v těle. Serotonin je například přenašečem vzruchů v nervové tkáni, ovlivňuje paměť, správnou funkci střev, trávení. Vyplavuje se zejména na základě světla a slunečního svitu. Jeho nedostatek vede k migrénám, bolestem hlavy a spánkovým poruchám.
Sluneční svit je přirozeným zdrojem produkce serotoninu v těle.
Melatonin neboli hormon spánku není klasickým hormonem štěstí, nicméně se k nim řadí, protože také významně přispívá k pocitu celkové pohody. Zatímco serotonin se vyplavuje pomocí světla, k produkci melatoninu dochází v noci ve tmě. Melatonin řídí váš spánkový rytmus, čímž přispívá ke kvalitě spánku. Má však spoustu dalších příznivých účinků – antioxidační účinky, pomáhá zpomalovat stárnutí, ovlivňuje množství podkožního tuku, regeneruje buňky v celém těle, harmonizuje organismus aj.
Nízká hladina serotoninu velmi často způsobuje závažnou spánkovou poruchu insomnii neboli nespavost. Jak je to možné, když za vaším spánkem stojí hlavně hormon spánku, melatonin?
Odpověď je velmi snadná – serotonin se po setmění mění na melatonin, který vám pomáhá usnout. Logicky se tedy při vyšším vyplavování serotoninu zvýší i hladina melatoninu. Naopak pokud není v těle dostatek tohoto hormonu štěstí, klesá i tzv. hormon spánku, což samozřejmě negativně ovlivní kvalitu vašeho spánku.
Ačkoliv jsme již zmínili, že tělo dokáže serotonin produkovat ze slunečního svitu, nejedná se o dostatečnou produkci, která by tělu stačila. Zvláště v případech, kdy máte vysoké pracovní nasazení, ke kterému bohužel patří vstávání za tmy a návraty domů po setmění. Hladinu byste měli zvyšovat také konzumací vhodných potravin, jako jsou mléko, vlašské nebo kešu ořechy, banány, špenát, chia semínka. L-tryptofan, tedy aminokyselinu tvořící serotonin, také najdete v lososovém a krůtím mase.
Produkci serotoninu můžete také podpořit fyzickou aktivitou, k jeho zvýšení dochází už zhruba po 30 minutách cvičení. Zároveň tím podpoříte i produkci endorfinu, čímž dosáhnete výraznějších pocitů radosti a štěstí.
Nejpřirozenější cestou, jak udržovat správnou hladinu melatoninu, je pravidelný a kvalitní spánek. Dbejte na pravidla spánkové hygieny, např. vyvarujte se usínání u elektronických přístrojů, udržujte v ložnici čerstvý vzduch a teplotu mezi 18–20 stupni. Dopřejte si dlouhý spánek bez zbytečného přerušování, které snižuje produkci melatoninu, a to pomocí kvalitní matrace, pohodlného anatomického polštáře a příjemné přikrývky. Nezapomeňte, že se melatonin produkuje za tmy, proto mějte vždy při spaní zatemněná okna.
Závěsy nejen vaši ložnici esteticky zkrášlí, ale také vám pomohou regulovat světlo v místnosti.