Nedostatek spánku a jeho špatná kvalita nevedou jen k ospalosti a únavě, ale mohou vážně ohrozit zdraví, pracovní kariéru a rodinné vztahy. Nabízíme stručný přehled výsledků výzkumů, které se věnovaly této problematice.
Alzheimerova choroba je jednou z forem demence, která postihuje starší lidi. Její příčiny nejsou zatím známé, avšak zjistilo se, že některé činitelé (např. dědičnost) mohou zvýšit riziko jejího vzniku. Podle výzkumu, které uskutečnili odborníci z Univerzity v St. Louis, může špatná kvalita spánku vést k degeneraci bílkovin a k vzniku amyloidových plaků, které jsou projevem tohoto onemocnění. Výsledky tohoto výzkumu potvrdil i výzkum realizovaný na Univerzitě v Oregonu.
Podle odborníků si Alzheimerovu chorobu „zapříčiňujeme“ tím, že zanedbáváme každodenní, přiměřeně dlouhý spánek, a tím bráníme mozku regenerovat.
Podle jedné z teorií o výbuchu atomové elektrárny v Černobylu je třeba hledat příčinu tragédie v nedostatečném spánku zaměstnance elektrárny. Je to velmi dramatický příklad. Odhaduje se, že přibližně 3 % dopravních nehod zapříčinila únava nebo mikrospánek řidiče.
Mohlo by se zdát, že nejde o velké procento, jenže v průběhu pěti let představují 3 % až 3 000 zraněných. Polské policejní statistiky uvádějí, že v průběhu let 2003-2007 došlo v důsledku únavy řidičů k 1685 dopravních nehodám, při kterých bylo zraněno 2708 osob a 418 usmrcených.
Únava zapříčiněná nedostatečným nebo nekvalitním spánkem zvyšuje i riziko pracovních úrazů.
Ti, kteří spí méně než šest hodin (např. v důsledku těžkostí s usínáním), podléhají většímu riziko vzniku srdečních onemocnění. Z výsledků vzýkumu uveřejněného v Progressive Cardiovascular Disease vyplývá, že únava z nevyspání zvyšuje krevní tlak a zintenzivňuje tvorbu hormonů, které přispívají ke vzniku srdečních a cévních nemocí.
Lidé postihnutí depresí mají problémy s usínáním a kvalita jejich spánku je velice nízká. Dosud není celkem jasné, jak funguje závislost mezi depresí a nedostatkem spánku (jestli je deprese jejich spouštěčem nebo důsledkem), víme však, že při depresi jsou problémy se spánkem velmi časté. U lidí s projevy nespavosti se deprese vyskytuje 5-krát častěji než u těch, kteří poruchami spánku netrpí.
Výzkum, výsledky kterého uveřejnil Journal of Clinical Endorcinology a Metabolism v roce 2002 dokázal, že poruchy spánku snižují u muží hladinu testosteronu, což vede k poruchám erekce.
Ti, kteří spí krátce, vystavují se až o 30 % vyššímu riziku nadváhy. Souvisí to s regulací peptidů, které jsou zodpovědné za kontrolu chuti. Pokud spíme krátce, stoupá nám v těle hladina argelínu (hormon hladu), a čím je jeho hladina vyšší, tím více jíme.
Samozřejmě, že nejde o přímou závislost, ale o celou řadu faktorů. Například: partneři chrápajících osob trpí nespavostí třikrát častěji. Poruchy spánku u jednoho z partnerů ovlivňují vznik stejného problému u druhého partnera. Jde o vzájemnou závislost, která vede k prohloubení problému, který se odrazí i v citové a vztahové oblasti.
Nespavost a špatná kvalita spánku jsou příčinou mnoha problémů. Proto se vyplatí investovat do pohodlné postele s dobrým roštem, do kvalitní matrace a polštáře a dbát na spánkovou hygienu. Především však je potřeba spánku věnovat přiměřeně dlouhý čas!
Infografika: Co se děje s tělem, když spíte?
<a href="https://www.vyspise.cz/article/cz/jake-jsou-faze-spanku" target="_blank"><img alt="Co se děje s tělem, když spíte?" src="https://www.vyspise.cz/uploads/fck/image/cz-co-se-deje-s-telem-behem-spanku.png" width="800" /></a>